Bratři a sestry libického a velenického sboru,
jestliže Vánoce nám ukazují tajemství a radost nového života v malém Jezulátku, v němž se Bůh stal člověkem, Velikonoce činí totéž, avšak na rozdíl od Vánoc ukazují za hranice našeho pozemského života. Nikoli náhodou tím zásadním článkem křesťanského kréda je právě víra, že
Ježíš nejen zemřel na kříži za naše viny, ale také, že třetího dne vstal z mrtvých, aby i nám, omilostněným hříšníkům, otevřel bránu k nové existenci po tomto pozemském životě.
Jenže – a to je dobré si vždy znovu vyjasňovat – podle evangelia Ježíšovo vítězství nad hříchem, smrtí a peklem není až hudba budoucnosti, ale má proměňovat životy jeho učedníků už dnes. Proto epištola Efezským nám říká: „Probuď se, kdo spíš, vstaň z mrtvých a zazáří ti Kristus“. A v evangeliu čteme Ježíšova slova: „Já jsem ta cesta, pravda a život“.
V evangeliu máme co činit s pohybem, který se jako proměňující síla uplatnila v různých obdobích dějin. Křesťanství s sebou však nese i historickou vinu, leccos se nepovedlo a leccos se i dnes nedaří, ale existuje vůči němu nějaká alternativa? Ale i když člověk přilne k víře, neznamená to, že je prost bolestných otázek. Možná však právě v této nezajištěnosti můžeme znovu odkrýt hodnotu modlitby, která už nyní propojuje svět a jsoucno víc než jakékoliv komunikační sítě.
Vzkříšený Kriste, otevřené rány v nás jsou místem, které si získávají tvou zvláštní lásku. V našich zraněních dáváš vyrůstat společenství s tebou. Tvůj hlas rozjasní naši noc a v nás se otevřou brány chval (Roger Schutz).
Ani na půdě křesťanství, kde smíme vděčně konstatovat, že jsme NALEZLI, nemůžeme v určitém smyslu přestat stále znovu HLEDAT. Ostatně Pán praví: „Hledejte nejprve královstvíBoží a jeho spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno“ (Matouš 6,33). A Jan Hus, jehož velké jubileum si budeme příští rok připomínat, v tomtéž duchu nabádá: „Protož, věrný křesťane, hledaj pravdy, slyš pravdu, uč sě pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti: nebť pravda tě vysvobodí od hřiecha, od ďábla, od smrti dušě a konečně od smrti
věčné, jenž jest odlúčenie věčné od milosti Božie.“
Přijměte proto pozvání k těmto bohoslužbám a dalším sborovým aktivitám:
Velký pátek 18. dubna: bohoslužby s večeří Páně v libické Diakonii (10.00), na velenické faře (16.30) a v libickém kostele (18.00).
Velikonoční neděle 20. dubna: bohoslužby s večeří Páně v opolanském kostele (8.30), na velenické faře (8.30, Bob Baštecký) a v libickém kostele (10.00).
Pátek 2. května: v 19.00 na faře v Libici: Miloš Hübner - Svatá země jako cíl křesťanských poutníků
Neděle 4. května: v 17.00 v sokolovně ve Velenicích: benefiční koncert folklórního souboru Šafrán z Jablonce nad Nisou. Vstupné dobrovolné. Výtěžek koncertu bude určen na opravu velenického kostela.
Sobota 10. května: sborový výlet do Prahy (prohlídka reformační Prahy a další zajímavosti). Konkrétní pokyny budou ještě oznámeny při bohoslužbách.
Noc kostelů: 23. května ve 20.00 v libickém kostele, hudba i slovo budou věnovány Ukrajině.
S přáním požehnaných velikonočních svátků
Martin T. Zikmund, farář a administrátor
Pavel Pistor, libický kurátor
Lubomír Váňa, velenický kurátor