Vánoční ist 2015

28. března 2024

„Vůl zná svého hospodáře, osel jesle svého pána, mne však Izrael nezná, můj lid je nechápavý.“ (Izajáš 1, 3) 

Jesle. Jesličky. Ty představují Vánoce. Právě narozený Ježíš byl položen svou matkou do jeslí. Jesle byly místem, kde zvířata dostávala potravu. Ježíš se stává tou vlastní stravou těm, kdo hledají pravdu. Ježíš ztělesňuje Betlém (Betlém 
znamená doslova: dům chleba). 

Kniha proroka Izajáše má 66 kapitol. Stejně jako má celá Bible knih. Bývá někdy nazýván evangeliem Starého zákona (zejména kapitoly 40-66). Začíná však výčitkou. I ta tupá zvířata se někdy lépe orientují než Boží lid. Trvá někdy dlouho, než nám dojdou ty nejpodstatnější věci. Nás, kteří jsme zodpovědni za církev, nevyjímaje. 

Vánoce jsou darem i příležitostí. Časem vděčnosti za Ježíšovo narození, časem rozpomenutí se na to, proč jsme se i my narodili. A proč se rodí naše děti a vnoučata. Vánoce představují nový počátek. Šanci obnovit svůj vztah s Bohem i s lidmi. Příležitostí ke smíření i novému nalezení své identity. 

Advent znamená doslova příchod. V adventu se rozpomínáme na to, že naše křesťanské dějiny jsou ohraničeny dvěma Ježíšovými příchody. Ten první byl o Vánocích, ten druhý nastane na konci časů. Advent znamená pohyb. Josef s Marií se vydávají z Nazareta do Betléma ke sčítání lidu. 

I dnešní svět je charakterizován pohybem. Mnozí se právě z Blízkého Východu vydávají do Evropy. Téma uprchlíků je velmi živé. V tomto punktu má své místo solidarita i obezřetnost. Ježíšovi rodiče se z Betléma obloukem přes Egypt (kvůli pronásledování) vrací do Galileje, do Nazareta. O to jde i dnes, aby se uprchlíci měli kam vrátit. Aby jim byl znovudarován jejich domov. 

Domov je snad každému z nás drahý. Někdo ho zažívá, jiný po něm touží, ale sotva se najde člověk, jemuž je domov lhostejný. Domov je totiž jiným slovem pro teplo, něhu, přijetí. Setkáním s nejbližšími. Domov je místo, kde máme své místo. Kde je nám dobře, kde roztajeme, kde nabíráme sílu, kde se potěšíme. Ale domov je samozřejmě také prostorem společné odpovědnosti a ohleduplnosti. 

„Ať svítí světla milovaných chalup, ne jako bóje v dálce, ale betlemsky radostně a vytrvale,“ píše na konci své básnické skladby „Já se tam vrátím“ v roce 1939 František Halas. „Ať si jen země letí do prázdna, ať si jen letí, jen když zbude jistota jednoho místa, místa posledního, místa jen pro hrob. Chci ho mít tam, jen tam u nás. Kdyby mi jen oči pro pláč zbyly, já se tam vrátím, já se tam i poslepu vrátím.“ 

To Halas napsal ještě ani ne 40 letý, ale v kritickém roce 1939, kdy na naši zemi padla jako deka tíseň a úzkost z německé okupace. Právě ve chvílích, kdy se hroutí dosavadní jistoty jako domky z karet, člověk o to víc lne k tomu, co lze shrnout do pojmu domov. Je to jednak krajina, jednak lidé kolem něj, zejména ti nejlbližší, vždyť domov je láska, přijetí, něha, ohleduplnosta, ale také odpovědnost. Ten nejvlastnější domov smíme ale nalézat každý z nás u Boha. To si o Vánocích smíme znovu připomínat. A znovu se tam navracet. Betlém je naší jistotou i nadějí. Betlém je naším společným domovem. 

 

Milí bratři a sestry z libického a velenického sboru, 

přijměte, prosím, pozvání na následující bohoslužby a další akce: 

29.11. 1. adventní neděle s vysluhováním VP, Libice 10.00 v Diakonii
29. 11. v 16.00 slavnostní rozsvěcení vánočního stromu v Libici před Diakonií
3. 12.  v 19.00 ekumenická biblická hodina v Lovčicích
6. 12. 2. adventní neděle, Velenice (fara) 8.30, Libice (Diakonie) 10.00
10.12. v 18.00 poslední letošní biblická hodina v Libici na faře
12.12.  v 16.00 koncert Hradeckého komorního tucteta ve velenickém kostele.
Benefice ve prospěch opravy varhan 
13. 12. 3. adventní neděle, Opolany (OÚ) 8.30, Libice (Diakonie) 10.00
17. 12.  v 17.00 vánoční slavnost libické základní školy v evangelickém kostele v Libici
20. 12. 4. adventní neděle, Velenice (fara) 8.30, Libice (Diakonie) 10.00
24. 12. Velenice (kostel) v 8.30 – vánoční bohoslužby s vysluhováním VP
24. 12. Libice (kostel) v 10.00 dětská vánoční slavnost i pro dospělé
24. 12. Libice (kostel) ve 22. 00 rozjímání a zpívání, tzv. půlnoční 
25. 12. Hod Boží vánoční, Libice (kostel) s vysluhováním VP – 10.00 
(společné bohoslužby libických spolu s evangelíky z kazatelské stanice Opolany a ze sboru z Velenic)
27. 12.  Opolany (obecní úřad) 8.30, Libice (Diakonie) 10. 00
03. 01.  Novoroční bohoslužby: Velenice (fara) 8. 30, Libice (Diakonie) 10.00

Martin T. Zikmund, libický farář a velenický administrátor
Pavel Pistor, libický kurátor
Lubomír Váňa, velenický kurátor

ke stažení