Vánoce jsou svátky rodiny a církve, tedy společenství.
Mysleme proto už v adventu na ty, kdo jsou sami.
A také o svátcích. Aby nedopadli jako jedna stará matka tří dětí, která vždy o Vánocích zůstává sama. Jedna její dcera bydlí v cizině a nemá zájem, druhá odjíždí na svátky s rodinou na hory, a třetí dítě – syn by rád byl s mámou, ale nepřeje si to zase jeho žena... Samota o svátcích bolí víc než jindy, proto se máme dívat kolem sebe a aspoň těm, kdo jsou sami – třeba lidem v sousedství – popřát požehnané svátky a obdarovat nějakou maličkostí.
Někdy opravdu stačí jen malý zájem, a přece druhému způsobí velkou radost. Ty, kdo i tak zůstanou sami a nejen je, bychom chtěli potěšit evangeliem, že ani lidé osamělí tak úplně osamělí nejsou. Pán Bůh se k nám sklonil ve svém Synu a zůstává s námi – i v naší opuštěnosti, nemoci, starostech. A je s námi i ve společenství sboru. Všichni jste proto zváni v adventu a o Vánocích k účasti na bohoslužbách.
POŽEHNANÉ SVÁTKY PŘEJÍ
Martin T. Zikmund,
evangelický farář v Libici a Opolanech a administrátor ve Velenicích
Pavel Pistor, kurátor v Libici a Opolanech
Lubomír Váňa, kurátor ve Velenicích